BLOG

Můj drak spí, takže je čas na sepsání další recenze...

Kdybych si mohla vybrat, jakým spisovatelem se stanu, byl by to Murakami, Kundera nebo Simon Mawer - autor Skleněného pokoje. Všichni tři jsou jiní, přesto mě všichni tři neustále překvapují svým stylem a schopnostmi, krásou a lehkostí s jakou své knihy píšou.

To vám teda povím, v Praze jsem zažila dost kuriózních situací, ale asi nejvíc šílených zážitků mám spojených s cestováním po našem krásném městě v méně krásných dopravních prostředcích. Tramvaje, autobusy, metro - ať jsou moderní nebo retro, každý týden se v nich objeví nějaký speciální exot, který všem ostatním "zpříjemňuje" jízdu.

Zjistila jsem, že vybírat jméno pro dítě, je úkol nadmíru složitý, nese s sebou dávku zodpovědnosti, protože vašeho potomka bude provázet celým jeho životem. Pro mě, jako pro bývalou učitelku, to bylo něco příšerného, protože jsem si skoro pod každým jménem vybavila obličej nějakého ne úplně u každého kantora oblíbeného dítěte z naší základky. Zas...

Hormony, za všechno můžou hormony. Úvodní věta, na které bude postaven celý tento článek. Těhotenství, šestinedělí a kojení je jedna velká "divnodoba", kdy se my ženy cítíme ve svém těle jako na prázdninové jachtě. Občas to houpe a je nám špatně, občas je to příjemná chvilka, občas děkujeme Bohu za to, že se to stalo, občas bychom se nejraději...

Lidé se bojí různých věcí, ať už to jsou hadi, pavouci, kobylky, výšky, uzavřené prostory, vystupování na veřejnosti nebo prostě všechno, co je cizí. Ten můj strach je tak trochu bizarní - většinou se lidi smějí, když jim povím, čeho se bojím já, ale věřte nebo ne, já se opravdu panicky, hororově až do morku kostí prostě bojím ptáků. Vzhledem...

Vždycky když si tak projíždím Instagram a vidím ty nastylované matky, precizně nalíčené i s nalepovacími řasy, čerstvě promelírovanými vlasy pečlivě natočenými žehličkou a zafixované lakem, v krásném novém oblečení, které dokonale ladí s doplňky a vyčištěnými boty, jak v náručí drží usměvavé stejně tak dokonale vyšňořené dítě, říkám si - jak je to...

Přišlo to a bylo to teda něco. Bylo to horší, než kdyby Harry Potter mávl hůlkou a u toho pronesl "Crucio". Říkala jsem si, proč se o tom sakra nemluví - možná proto, že kdyby ženy před těhotenstvím věděly, co je čeká, rychle by si celé mateřství rozmyslely. Bylo to prostě šestitýdenní peklo. Co mě na něm překvapilo nejvíc? To...

Musím říct, že už od studií jsem se s žádnou knihou tak nenatrápila jako právě s touhle. Četla jsem ji na doporučení mé oblíbené knižní blogerky a tentokrát se mi teda netrefila do vkusu. Kniha má kolem 260 stran a já se nutila prakticky do každé, odpočítávala jsem je a těšila se na závěr.

Dnes je 2. září a pro mé bývalé kolegy je to den D, den, kdy se opět vrací po zasloužené dovolené do práce a roztáčejí kolotoč stresu a povinností. Co všechno musí učitelé dělat a že bychom k nim měli mít úctu, už jsem kdysi psala zde: https://www.facebook.com/petinka.pralinkova/posts/1662249580509771.